špinavý nohy

Mám hrozně špinavý nohy, to k těmhle měsícům prostě patří. Chodim vzadu na zahradě bosa, naposledy jsem ležela v rohu zahrady na lavici, koukala do nebe, bylo modrý s bílými oblaky, četla jsem Storla, jeho myšlenky jsou tak krásný a zkušenosti často podobný, třeba tahle:

Za týden budu sázet všechno, co vyklíčilo, rajčata, papriky, okurky, dýně, cukety... venku lezou kukuřice, pohanka, řepy, mrkve si dávají na čas, rebarbora hrozně rychle vykvetla, kostival je famozně dekorativní,

mám rozdělit saláty?...dobromysl zas vytvořil plyšový koberec, omamně voní šeříky, za chvíli se přidá jasmín. Každý den mi tenhle úžasný kus země dělá radost a dává živiny, minerály, vitamíny, není dne, abych neutrhla tam kopřivu, popenec, tamhle řebříček, jitrocel, bršlici, všechno mám pár kroků z kuchyně, je to tak boží.

kdoulovec mě dostává

Na hrnčířských trzích jsme se sešli s přáteli, leželi v trávě a nasávali přítomnost vědomí, koupila jsem si úžasnou konev na čaj z býlí a u mé oblíbené značky zjistila, že naživo až tak oblíbená není. Jonášovi uletěl velký lesklý balon traktor, táta mu ho koupil znovu a když jsme zaparkovali doma, nechali otevřené dveře od auta, odletěl i tenhle...

tady je traktor ještě s námi:)

stavíme saunu

Často myslim na vodu, na život, který dává a živí, jestli všem těm lidem kolem nepřijde divný, že zalívají a splachují pitnou vodou...na nové domy, jestli všem těm lidem kolem nepřijde divný stavět nové domy, zastavovat nové plochy.... tož to jsou myšlenky v květnu.

Jinak je tady taky legrace, to zase jo, často, když řve jeden pantáta, přestane a začne druhej, nebo když blbneme venku, na trampolíně, zajímavý je, že sem si chtěla ty vtipný situace zaznamenat, ale teď si nemůžu vzpomenout ani na jednu.

Holt prožívám a nezaznamenávám:)